Je dokázáno, že na Pyrenejském poloostrově lidé žili už před několika tisíci lety, v této době zde žilo hodně kmenů, monarchií, či císařství. V roce 1469 byli položeny základy Španělska Isabelou Kastalickou a Ferdinanta II Aragonského. Bylo zde již několik států, či monarchií, ale tito dva lidé vytvořili základy, k jejím spojení. V roce 1492 padla Granada a této monarchii se otevřela cesta k expanzi do Evropy mimo Pyrenejský poloostrov.
Expandovalo se ale také na moři, ať už to bylo Středomoří, tak oceán. Španělsko také docílilo hodně významného objevu, kdy Kryštof Kolombus objevil Ameriku. V 16. a 17. století zde vládli Habsburkové. Pod jejich vládou se Španělsko stalo nejsilnější v západní a jižní Evropě. Často se tomuto období také říká zlaté. Ze začátku tohoto období vedl Španělsko dopředu Karel I a poté ho vystřídal jeho syn Filip II. Karel I však nevládl pouze této zemi, ale také Sicílii, Nizozemsku a neapolskému království, i přes jeho vytížení dosáhl pro Španělsko obrovských úspěchů.
Po objevu Ameriky Španělsko poměrně hodně zbohatlo, ale nebylo nijak výrazně produktivně využíváno. Je to až k neuvěření, ale většina bohatství, která putovala z Ameriky byla využívaná k přepychovému životu královské rodiny a zbytek byl věnován na války. V období těchto dvou století byli také pokusy o přepady Velké Británie, ale pokaždé dopadli neúspěšně.
Na přelomu 16. století země zažila obrovský hospodářský úpadek, který byl časem vyřešen tak, že byla nastavena obrovská daň pro různé obchodování. Během třicetileté války se toto promítnulo ještě hůře a Španělsko bylo první zemí Evropy, která se do této války přidala.
Při nájezdech barbarů, které probíhali tři století bylo mnoho obyvatel odtáhnuto do otroctví. Jednalo se převážně o barbarské útoky z moře, tedy by se dalo říct, že se jednalo o piráty. Tito piráti byli složení také z Maurů, kteří byli ze země vyhnání, takže se mstili. V roce 1571 sice byli tito piráti poraženi v krvavé námořní bitvě, nicméně svou vládu nad Středozemním mořem získali rychle zase zpět. Piráti byli úplně vyhlazeni až v roce 1830 Francouzy, kteří krátce před tím dobyli Alžír.
Vraťme se ale zase o pár let zpět, jelikož přesně v roce 1700 umřel Habsburský král Karel II a začalo přetahování o trůn, které skončilo 13tiletou válkou (1701-1714). Do této války se zapojila velká většina Evropských říší nebo zemí. Nakonec uspěli skoro neznámí Bourboni, kteří se zaručili, že nedojde ke spojení Španělska a Francie.
Celé 19 století bylo Španělsko hodně chudé a Napoleon plánoval invazi do této země, aby na trůn mohl dosadit svého bratr Josepha. Mezi lety 1808 a 1814 se v této zemi bojovalo o nezávislost. V roce 1812 byla přijata historicky první ústava ve Španělsku. V roce 1898 vypukla válka s Amerikou. Začátek 20. století byl pro Španělsko velkou úlevou, jelikož končí chudoba a konečně začíná klid a ekonomický rozvoj. I přesto zde však vznikla další občanská válka, která skončila nástupem Francisca Franca, což byl diktator a bylo to v roce 1939, jehož vláda byla ukončena až smrti v roce 1975.
Co se týče světových válek, tak zde se Španělsko tvářilo neutrálně, takže nebylo na ani jedné straně tudíž s nikým nebojovalo. V šedesátých letech 19. století došlo až k nečekaně silnému ekonomickému rozvoji a také turistický ruch byl výrazně rozvinut. V roce 1982 vstoupilo Španělsko do NATO a v roce 1986 také do Evropské Unie. Co se týče novodobé historie, tak se Španělsko potýkalo a také potýká s teroristickými útoky a má své vojáky v Afganistanu.