Finsko leží na Skandinávském poloostrově, kde sousedí s Norskem, Švédskem a Ruskem. Území o rozloze přes 338 000 km2 je rozděleno na šest krajů, z nichž největší autonomii získaly Álandy. Díky vyspělému průmyslu, ekonomickému růstu a dostatku nerosného bohatství si místní obyvatelé mohou užívat vysoké životní úrovně.
Jsou zde dva úřední jazyky, a to finština a švédština (tu užívá zhruba 5-3 % obyvatel). Mnoho Finů se proto odmalička učí oběma jazykům, a to především v hlavním městě Finska, kterým jsou Helsinky. Finština patří mezi skupiny ugrofinských jazyků, proto ostatním Evropanům používajícím jazyky indoevropské připadá jako jazyk nesrozumitelný a těžko naučitelný. Zajímavostí je, že tento jazyk nerozlišuje rody, nemá sloveso mít, dokonce ani budoucí čas. Kromě těchto se zde užívá i laponština či ruština.
Jak již bylo zmíněno, Finsko patří mezi bohaté země. Vyniká v řadě průmyslových odvětví, například v textilním, strojírenském či dřevozpracujícím. Důležité je také zemědělství, a to díky rybolovu či pěstování ječmene. Možná vás překvapí ceny ovoce a zeleniny, které jsou na rozdíl od našich cen poměrně vysoké. To je způsobeno tím, že je místní zemědělci nemohou pěstovat kvůli příliš chladnému podnebí.
Finové mají řadu státních a křesťanských svátků. Podobně jako my slaví Vánoce (dětem však nosí dárky Joulupukki), Velikonoce, Nový rok, ale také Svatodušní neděli, Den Matek, Den Otců a letní slunovrat, který je spojen s jevem známým jako půlnoční slunce. Také jsou zákonem stanoveny jako svátky veškeré neděle v duchu křesťanských tradic.
Finsko je známé nejen jako země, z níž pochází finská sauna či oblíbený nápoj Finlandia Vodka, ale i jako oblast, v níž se nachází velké množství jezer. Většinou se uvádí číslo 190 000, jejich počet však může být daleko vyšší. Území je tak z 10 % pokryto vodní plochou, která je narušována řadou ostrůvku. Okolní krajinu tvoří lesy, které jsou především na jihu podobné těm našim, směrem na sever se však stávají typicky tajgovým až tundrovým porostem. Kvůli krutým zimám, které panují především v Laponsku, jsou stromy menší, nízké byliny se zde téměř nevyskytují, místo nich se ještě dále na sever setkáme s porosty lišejníkovými.
Turisté rádi navštěvují národní parky, kde mohou využívat i různé chatky zdarma. Ty jsou buď určeny pro denní návštěvu (tj. mají zařízenou kuchyň, chybí ale místo pro přenocování), nebo i pro přespání na jednu noc. Pokud plánujete strávit dovolenou cestováním po Finsku a přespáváním v těchto ubytovacích zařízeních, musíte počítat s tím, že v hlavní sezoně zde bude velmi těžké nalézt některou chatku volnou. Často navštěvovaná jsou i ojedinělá rašeliniště. Veškeré informace o přírodních parcích naleznete například na www.metsa.fi, nebo se můžete zeptat v turistických informacích, kde – podobně jako ve většině jiných zemích – obdržíte i užitečné mapy.
Zajímavá je i finská kuchyně. Bohužel stravování v restauracích je zde pro běžného turistu velmi drahé, můžete však vyzkoušet řadu místních levnějších variant, ať už to jsou bufetové stoly, menzy určené pro studenty či jiné typy stravovacích zařízení. Vzhledem k množství jezer i umístění u moře se můžete těšit na nejrůznější ryby, ale také na maso skopové, losí a sobí. Vyzkoušet byste měli také speciality z místních pekáren (např. karjalan piirakka), zajímavé je také pečivo zapečené s masem či rýží. Za navštívení stojí i taneční restaurace, které byly jakýmisi předchůdkyněmi dnešních diskoték. I v nich se můžete dobře najít, musíte v nich ale platit vstupné. Ve větších měst samozřejmě narazíte i na mezinárodní jídla, jako jsou hamburgery či pizzerie, pokud však chcete Finsko poznat co nejvíce, měli byste okusit místní pokrmy.
Skandinávské země jsou často spojovány s prohibicí, nemusíte se však obávat, že byste se ve Finsku museli obejít bez piva či jiných alkoholických nápojů. Jejich konzumace je zde povolena od 18 let, lihoviny pak od 20 let.